Ještě před několika lety byla samotná myšlenka, že by lidé mohli být schopni sestrojit něco mnohem složitějšího a chytřejšího, než jsou oni sami, považována za pouhý sen nebo přehnanou fantazii. To se však relativně nedávno změnilo. Umělá inteligence a kybernetika jsou dokonalým příkladem tohoto spojení člověka a stroje. Je však toto spojení bezpečné? Nejprve bychom se měli podívat, co to vlastně kybernetika je a proč je pro robotiku tak důležitá.
Všemocná kybernetika
Kybernetika představuje interdisciplinární studium komunikačních a řídicích systémů řízených mechanismy zpětné vazby. Kybernetika zahrnuje pojmy jako poznávání, adaptace, sociální řízení a komunikace, čímž se velmi podobá strojovému učení. Obě oblasti kybernetiky a umělé inteligence jsou založeny na stejném principu = binární logice, proto jsou také často zaměňovány. Jsou však poněkud odlišné: umělá inteligence vychází z realistického pohledu, že stroje mohou pracovat a chovat se jako lidé, zatímco kybernetika je založena na konstruktivním pohledu na svět. Kybernetika se v robotice uplatňuje proto, aby dávala systémům smysl a aby plánovaly a jednaly s tzv. situačním vědomím.
Problematika chyb
Když lidé přemýšlejí o zavedení robotů do pracovních oblastí, měli by zvážit jednu věc – když dosáhneme toho, aby roboti běželi v tomto světě, co se stane, když dojde k chybě? Lidé dělají chyby bez ohledu na to, zda je to jejich chyba, nebo ne. Svět se neustále mění a lidé se těmto změnám dokáží přizpůsobit. Naopak roboti ne.
Obecně platí, že ve všech oblastech softwaru může i sebemenší změna vést k selhání systému. Co je však větším problémem: mnoho systémů je hluboce propojeno a vzájemně na sobě závislých. Pokud jeden ze systémů selže, selžou i ostatní. Je pravděpodobnější, že se selhání budou řetězit, protože digitální systémy jsou velmi citlivé. Pokud například vymažete slovo ze známé knihy, stále budete rozumět té jedné větě z knihy. Pokud však vymažete znak ze sestaveného souboru, vznikne… Naprostý chaos.
A to je rozdíl mezi lidmi a stroji. Člověk nezemře kvůli chybějícímu písmenu nebo slovu. Chyby děláme často, ale v malém měřítku. Stroje chybují méně často, ale jejich selhání vedou k závažnějším dopadům.
Kontroverze v oblasti bezpečnosti
Robotika a umělá inteligence jsou relativně nové vědy. V té době ještě nebylo přesně definováno, jak by se měl robot ve společnosti chovat. Zákony pro robotiku existují, ale když je porovnáme se zákony, které platí pro občany všech demokratických států světa, zjistíme, že nejsou tak přesné a komplexní. To způsobuje mnoho nejasností a kontroverzí. Největší zmatek způsobuje neznalost porušení jakéhokoli zákona. V dnešní době roboti nemají žádné pocity, ani pocity viny.
Robot by například mohl být zneužit jako nástroj ke spáchání vraždy, aniž by si sám uvědomoval závažnost činu, který provádí. Robotická zařízení s umělou inteligencí také ještě neznají práh bolesti, kdy mohou člověka zranit nebo zabít. I to je důvod, proč věnovat větší pozornost bezpečnosti na pracovištích využívajících roboty. Technologie sama o sobě není schopna dosáhnout maximální bezpečnosti ve společnosti.
Chyby dělíme do 3 kategorií:
- Hardwarová – selhání mechanických částí nebo energetických systémů…
- Softwarová – hacknutý software, chyba v kódu…
- Lidská – nedbalost, neopatrnost, neoprávněný přístup, nedostatečné znalosti…
Dodržování průmyslových norem a vzdělávání pracovníků může zachránit životy a umožnit moderním pracovištím efektivně využívat pokročilé schopnosti robotů. Výrobce robotického zařízení musí zajistit, aby toto zařízení splňovalo všechny požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví a životního prostředí, k dispozici musí být také technická dokumentace a návod k použití. Lidé, kteří tato zařízení spravují, musí být s nimi dostatečně seznámeni a mít k nim ohleduplný přístup.